Češi a pivo

· | Češi a pivo

patří k sobě už odedávna neoddělitelně k sobě, bez zlatavého moku s lákavou bílou čepicí by nám určitě bylo hodně smutno. A není to jen vysokou průměrnou konzumací na hlavu (která činí úctyhodných 143 litrů na osobu za kalendářní rok!), Češi si pivo vychutnávají, hodnotí, dovedou se o něm zasvěceně bavit a za svou oblíbenou značku by snad dali i ruku do ohně. Pivo je také velmi důležitým vývozním artiklem a určitě není samo sebou, že právě česká piva si ve světě získala dobrý zvuk. Proslavila již naše sládky a pivovarníky i v těch nejvzdálenějších destinacích. Díky bohatému sortimentu a přepestré nabídce si lze vybrat z běžných výčepních piv, populárních ležáků, nejrůznějších unikátních speciálů, k dispozici jsou piva pro diabetiky či nealkoholické pivo, které ocení především řidiči. České pivovary nezůstaly pozadu ani v nejnovějších trendech, kterými jsou především ochucená piva a pivní nápoje. Prostě jednoznačně tvrdit, že „CO ČECH, TO PIVAŘ“, to by možná bylo trochu nadsazené, ale daleko od pravdy bychom asi nebyli. Milovníci piva mají i své kluby a spolky, berou své hobby opravdu vážně a o všechno kolem chmelového nápoje se intenzívně zajímají. Se zaměřením na pivo se můžeme setkat i u sběratelů, ať už se jedná o plné či prázdné láhve, etikety, pivní tácky či další předměty, které k tradici piva patří.

 

KOLIK JE U NÁS VLASTNĚ PIVOVARŮ?

V současné době najdete v Česku 286 registrovaných pivovarů, u některých se jedná o znovuotevřené nebo nově založené provozy, najdou se však i takové, které fungují takřka nepřetržitě už od třináctého století! Ty největší nesou označení průmyslové pivovary a je jich celkem 46, dalších 243 takzvaných minipivovarů (tento údaj pochází z ledna 2015, možná už se číslo zase trochu změnilo). Každý rok se totiž na trhu objeví i několik desítek nových minipivovarů a jen malý počet jich následně neobstojí v boji s konkurencí a zanikne. Dělení je určeno hranicí výstavu pivovaru, ty největší podniky přesahují hranici 500 tisíc hektolitrů, minipivovary dosahují výstavu řádově v desítkách až stovkách hektolitrů za rok Objevily se i „rodinné pivovary“, v tomto případě se ale jedná spíš o jiné označení a ne o specifickou kategorii. Minipivovary získávají své příznivce především bohatou škálou nabídky zvláštních várek sezónních nebo příležitostných piv, díky malému objemu výrobu jsou v inovacích a experimentech výrazně rychlejší než průmyslové pivovary. Často se jedná i o kvasnicová nebo nepasterizovaná a nefiltrovaná piva, která mají mnoho příznivců a jsou vyhledávána i kvůli specifické chuti a výraznému zbytkovému množství kvasinek, díky čemuž obsahují i větší množství zdraví prospěšných látek. Pivo se opět začíná vařit i podomácku, objem je ale ve srovnání s ostatní produkcí prakticky zanedbatelný, jde spíš o zajímavou hobby-aktivitu.

 

KOLIK PIVA VYPIJEME A KOLIK VYVEZEME

Ačkoli naše pivo se řadí jistě právem mezi nejlepší na světě a je velmi oblíbené, ve srovnání s celkovým množstvím vyrobeného piva představuje přibližně pouhé 1% ze světové produkce, ačkoli ročně je ho kolem 19 milionů hektolitrů (což ale v žebříčku vystačí na celkově „pouhé“ čtyřiadvacáté místo). Při průměrné spotřebě výše uváděných 143 litrů na hlavu tedy při deseti miliónech občanů ještě zbývá něco přes pět miliónů hl na vývoz. Naše kvalitní pivo je ve světě velmi vysoko ceněno a poptávka často přesahuje možnosti pivovarů. Export směřuje především do zemí Evropské unie, nejvýznamnějším odběratelem je Německo, kam směřuje čtvrtina vyváženého objemu. Dalšími významnými odběrateli jsou Slovensko a Polsko, výrazně stoupá i export do severských zemí (Švédsko, Dánsko). Naše pivo ale míří i do mnohem vzdálenějších destinací, jako příklad lze uvést Spojené státy, Kanadu, Švýcarsko, Austrálii či Koreu, celkem se uskutečňuje vývoz do více než 60 zemí.

 

POHLED DO HISTORIE

Nejstarší archeologické nálezy potvrzují, že pivo má na našem území opravdu velmi dlouhou historii. Pochopitelně se od dnešního piva výrazně lišilo, v principu se jednalo nejprve o kvašené nápoje z obilí, již v době příchodu Slovanů s bájným praotcem Čechem byly tyto nápoje oblíbené. V devátém století se pivo začalo vařit skutečně především z chmele a to zejména podomácku v malém množství, první skutečné pivovárky se objevily ale už sto let nato, kdy docházelo k zakládání prvních družstev a spolků, které se této činnosti věnovaly a začínaly s pivem i obchodovat. Nejstarším skutečně dokumentovaným a zaznamenaným pivovarem byl pivovar v břevnovském klášteře (dnešní Praha 6). První zachovalé písemné záznamy o něm pocházejí z roku 993, kdy byl založen biskupem Vojtěchem a knížetem Boleslavem II. Dalších pivovarů přibývalo, pivo se stalo velmi populárním nápojem a domácí vaření vzalo pomalu zasvé, právo vařit pivo již neměl každý, tuto výsadu uděloval nejčastěji panovník a byla vysoko ceněna. Kvalita piva byla vždy přísně sledována a na vaření se podíleli vyškolení odborníci, kteří byli žádáni i v zahraničí. České pivo si už tehdy získalo velmi dobrou reputaci.

 

JAKÉ PIVO SI DÁME?

Mudrovat nad tím, které pivo je nejlepší, to nikam nepovede. Pochopitelně lze určitá společná kritéria vybrat, v detailech se ale konzumenti budou výrazně lišit, respektive dělit od mnoha skupin, které se v něčem sice shodnou, ale v dalších věcech si budou spíše protiřečit. Každému totiž prostě bude vyhovovat něco jiného, navíc ne každé pivo se hodí vždy a ke každé příležitosti, ať už je jakkoli oblíbené. Jak se v tom tedy vůbec vyznat? Dříve se piva dělila podle takzvané stupňovitosti, tedy vlastně zjednodušeně řečeno podle obsahu původní koncentrace mladiny. Dnes platí trochu jiné označení, místo „desítek“, „jedenáctek“ a „dvanáctek“ je používáno trochu odlišné označení. Mluvíme tedy o výčepních pivech a ležácích, u nás nejčastěji vyráběných spodním kvašením. Kromě toho se setkáte i s pivy svrchně nebo spontánně kvašenými. A aby to vůbec nebylo jednoduché, do toho přišlo dělení podle zvyklostí Evropské Unie na piva světlá, polotmavá, tmavá a řezaná, dále portery, speciály, piva se sníženým obsahem alkoholu nebo cukru, kvasnicová, ovocná lehká a vzácně i další unikátní druhy. Při běžné konzumaci je vhodnější zůstat u jedné osvědčené značky, díky tomu si ji můžete správně vychutnat. Pivo spolehlivě zažene žízeň, kromě toho je bohatým zdrojem minerálů a vitamínů pro lidské tělo a navíc v rozumném množství má příznivé účinky na lidskou psychiku, uvolňuje napětí a stres, podporuje krevní oběh a dokonce poslouží proti vysokému krevnímu tlaku. Obsah alkoholu není příliš vysoký (ve srovnání například s destiláty), pohybuje se podle komkrétního druhu piva od 30 do 50 g na litr. Stejně je však při popíjení třeba dodržovat zdravou a odpovídající míru. Pivo se hodí velmi dobře ke slaným, kořeněným a všeobecně tučnějším jídlům, na uhašení žízně po fyzické námaze i jako nápoj pro společenské posezení s přáteli.