NEJlepší, NEJzajímavější, NEJprodávanější…prostě NEJ-piva

· | Češi a pivo

Už jen ten nadpis docela provokuje, to přiznávám. A hned bych chtěl vysvětlit, jak je vlastně myšlen. Protože kdo si může dovolit tvrdit (jistě, mezi přáteli u piva vcelku bez problémů, ale publikovat takové závěry veřejně je něco jiného), jak tomu doopravdy je. Hodnocení v nejrůznějších soutěžích a z úst odborníků i amatérských porot má svou váhu, to ale stejně neznamená, že platí pro všechny stejně a bez rozdílu. Podle jakých kritérií se dá vůbec pivo hodnotit? Ačkoli i tady se názory různí, některé základní aspekty berou na zřetel snad všichni hodnotící. Jedná se především o:

  • chuť, která je u piva pochopitelně jednou z nejvíce sledovaných vlastností, často ji může ovlivnit způsob skladování a zejména čepování
  • vůni piva, výrazně ovlivňující první dojem i celkový prožitek z konzumace nápoje
  • ŘÍZ, poměrně těžko definovatelnou vlastnost, která v sobě spojuje mnoho prvků včetně chuti a pitelnosti, výrazný říz dodává vyšší obsah kysličníku uhličitého, takto nasycené pivo však je zase třeba popíjet pomaleji a proto i říz by měl odpovídat charakteru piva
  • vzhled a výdrž pěny je především u českých piv také velmi důležitým prvkem, ačkoli ve světě se často na pěnu tak pečlivě nedbá. Ale česká piva mají mít tu správnou pěnovou čepici, o tom není pochyb.
  • kromě samostatného hodnocení je pochopitelně důležité sladění jednotlivých složek a celkový dojem, což je sice subjektivní dojem, ale ve finále může být rozhodujícími hodně vyrovnaných kvalitách různých piv.

Hodnocení probíhá samozřejmě v různých kategoriích odděleně, nelze přece objektivně srovnávat charakterově a typově zcela odlišná piva. Vždyť každý typ má své příznivce a věrné konzumenty.

 

VÝSLEDKY OFICIÁLNÍCH SOUTĚŽÍ

Jedním z prestižních ocenění je soutěž ČESKÉ PIVO, kterou vyhlašuje každoročně Český svaz pivovarů a sladoven, garantem této soutěže je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Do soutěže mohou být zařazeny pivovary, jejichž roční výstav činí nejméně 10 000 hektolitrů za rok. Vloni se konal už čtrnáctý ročník soutěže, která je založena především na degustaci. V kategorii světlých výčepních piv se sešlo 18 soutěžících, z nichž na prvním místě se umístilo pivo ZUBR GOLD, jako druhé Gambrinus Original 10° spolu s HOLBOU ŠERÁK a TRADIČNÍM STAROBRNEM. Třetí místo patřilo SVĚTLÉMU STAROPRAMENU a PIVU LITOVEL CLASSIC.

Mezi stále populárnějšími světlými jedenáctistupňovými ležáky se z jedenácti přihlášených na prvním místě umístila společně piva gambrinus excelent 11° a opavská 11°, druhá příčka patřila jedenáctce ze STAROPRAMENU a na třetím místě VELKOPOPOVICKÝ KOZEL 11°, PRIMÁTOR LEŽÁK a STAROBRNO MEDIUM.

Velmi prestižní kategorií jsou jistě světlé ležáky, tady komise vybírala ze sedmnácti vzorků a na prvním místě skončila hned dvě piva. O zlato se podělil HOSTAN HRADNÍ a HOLBA PREMIUM, druhé místo obsadil RADEGAST PREMIUM a třetí GAMBRINUS PREMIUM.

Co se týče kategorie tmavých piv, z deseti vzorků se podařilo získat první příčku pomyslného žebříčku pivu LITOVEL DARK, na druhém místě s těsným odstupem skončil ZUBR CLASSIC a na třetím BERNARD – ČERNÝ LEŽÁK.

Soutěž o ČESKÉ PIVO probíhá jako dvoukolová, komise za notářského dohledu posoudí vzorky piv, k posuzování patří i laboratorní kontrola původního extraktu kvůli ověření stupňovitosti. Vzorky nejsou zasílány, ale odebírají se v zájmu objektivity přímo ve výrobních závodech.

 

PIVAŘI HODNOTÍ PODLE SVÉHO

Sami pivaři ale organizují i vlastní hodnotitelské akce, ať už v rámci pivních akcí, výstav a oslav, či jako klubové nebo sběrem informací a názorů od milovníků piva na internetu a sociálních sítích. Nenašli jste své oblíbené pivo v uvedených výsledcích? Nic se neděje, otázka toho, jak je které pivo dobré a jak vám bude chutnat je přece mnohem širší a při troše dobré vůle najdete neuvěřitelné množství různých žebříčků a způsobů hodnocení. Vlastní názor a zkušenost by ale měly zůstat rozhodujícím faktorem, soutěže a výsledky se jen mohou stát motivací pro vyzkoušení neznámého typu nebo značky piva a třeba narazíte na takové, které vám přesně padne do noty. Mnohé pivnice i pivovary pořádají i pro veřejnost přístupně ochutnávky a degustace, zkuste se někdy takové akce zúčastnit a určitě se o pivu dozvíte i spoustu zajímavých věcí. Některá piva zaujmou atypickým receptem a nezvyklou chutí, barvou či dalšími detaily. Například v době velikonoc se již tradičně objevuje i z produkce velkých průmyslových pivovarů zelené „jarní“ pivo, neobvyklé speciály ale pocházejí především z produkce minipivovarů, pro něž je právě rozmanitý sortiment a malé série možností zaujmout konzumenty a získat jejich pozornost.

 

Pro mikropivovary je nabídka neběžných piv životní nutností (je skoro překvapením, že speciální piva netvoří většinovou část sortimentu), potřebou se odlišit. Pestrost nabídky je umožněna malým objemem výroby, který dovoluje vyšší míru experimentů a rychlejší inovaci nabídky. Je třeba ještě dodat, že i naprostá většina výčepních piv a ležáků (podle naší legislativy) je neobvyklá v tom, že není filtrována, což umocňuje určitou výlučnost chuťového požitku, který lze v běžných pivovarech získat jen při návštěvě ve výrobě a ochutnávce přímo ve sklepě. Je ovšem pravda, že čísla v tabulce nehovoří nic o tom, že část produkce mikropivovarů je sezónní (nejčastěji časovaná na období Vánoc či Velikonoc).

 

ŽEBŘÍČKY A TABULKY

České pivo má vynikající pověst a je o něj ohromný zájem, patří mezi nejoblíbenější a jeho tradice je dlouhá, co se objemu prodeje, nemůže se však pochopitelně srovnávat se světovými velkovýrobci. Který pivovar se tedy může pochlubit největší produkcí na světě? Snad vás ani nepřekvapí, že je to čínský výrobce China Resources ve spolupráci s koncernem SAB Miller, jedná se o pivo SNOW. Zakoupit ho lze pouze v Číně a vypilo se ho jen vloni více než sto miliónů hektolitrů! Také druhá příčka patří čínské produkci, jde o pivo plzeňského typu s názvem TSINGTAO, které je určeno i pro vývoz. Následují americká piva Bud Light a Budweiser. Evropská piva podle prodaného množství dosáhla až na sedmou pozici díky sjednocené značce HEINEKEN. V evropských statistikách si česká piva ale nestojí špatně, umístila se na důstojném šestém místě. Jenže množství ještě neznamená kvalitu, jak to tedy je s prodejem piva u nás doma, kde si vybírají skuteční fajnšmekři a znalci se zmlsanými jazýčky, příslušníci národa, u nějž má konzumace a hodnocení piva dávnou tradici? Registováno je 286 pivovarů a jejich nabídka obsahuje více než 550 různých značek, kromě toho se ještě objevují malé série speciálů a mimořádných várek, vybírat je tedy rozhodně z čeho. Ale statistiky se týkají spíš větších výrobců, pochopitelně, rozhoduje zejména objem. Z hlediska spotřebitelů je stále největší zájem o typická výčepní piva typu jedenáctek, ležáků a speciálů. Na prvním místě se tedy v Česku umístil PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, který nabízí široké spektrum různých typů piva a navíc pod něj spadají i další znímé a oblíbené značky,m jakými jsou například GAMBRINUS, VELKOPOPOVICKÝ KOZEL, RADEGAST nebo MASTER. Prazdroj je majetkem druhého největšího světového pivovarského seskupení SAB Miller se sídlem v Londýně, o kterém již byla řeč. Druhé místo obsadil v domácích žebříčcích STAROPRAMEN, i ten je již součástí zahraničního koncernu, majitelem je kanadská společnost Molson Cors. Dalším v řadě je HEINEKEN ČR, součást stejnojmenného nizozemského koncernu, který svůj podíl na českém trhu získal především díky pivovarům KRUŠOVICE, STAROBRNO, BŘEZŇÁK A ZLATOPRAMEN, které mu patří. BUDĚJOVICKÝ BUDVAR zaujímá další příčku, což je obdivuhodné při tom, že zůstal dodnes vlastně jediným velkým pivovarem, který nemá zahraničního majitele a je domácí fitmou. Následují PIVOVAR LOBKOWITZ, RODINNÝ PIVOVAR BERNARD a PIVOVAR SVIJANY. Takže ono to hodnocení určitě není jednoduché a nejdůležitější je vždy spokojený zákazník, tedy finální konzument piva. A české pivo si svou tradici i kvalitu určitě udrží!