PIVA ČESKÁ A SVĚTOVÁ

· | Češi a pivo

Tak v konzumaci piva na hlavu jsme opět na šičce pomyslného žebříčku, Češi prostě mají tenhle nápoj v mimořádné oblibě. A určitě právem, protože naše pivo je opravdu jedno z nejlepších, jaké si můžete dopřát. Však také i ve světě jsou česká piva vyhlášená a vyvážejí se prakticky do celého světa. Milovníci piva při hodnotitelských soutěžích řadí český mok ne nejvyšší stupně a populární je i pro turisty a další návštěvníky, jen málokdo opomene chmelové zlato ochutnat. Pokud už se s někým takovým setkáte, musí k tomu mít rozhodně velmi závažné důvody. Plzeňské a budějovické pivo se dokonce stalo předmětem sporu o název a označení, především se ale staly s mnoha dalšími symbolem českého piva v zahraničí. Po bok se jim řadí i další značky, v poslední době především menší pivovary a minipivovárky jsou středem zájmu i v zahraničí. Češi totiž prostě pro pivo mají cit a umějí ho udělat mimořádně chutné.

 

ÚPLNĚ PRVNÍ PIVO

se zřejmě objevilo v sedmém tisíciletí před naším letopočtem v oblasti dnešní Mezopotámie. K objevu osvěžujícího nápoje zřejmě došlo po tom, kdy do nádob s uloženým obilím vnikla voda (pravděpodobně díky dešti) a nastal kvasný proces. Ze stejných končin pochází i nejstarší dochovaný záznam, popisující jednoduchý recept na výrobu tohoto nápoje, který je vyveden na kamenné destičce, stáří se díky odborníkům podařilo určit aspoň přibližně, pochází z doby pět tisíc let před naším letopočtem. Uchovávání ve džbánech nebylo příliš praktické, první pivní láhve se tedy objevily už díky šikovnosti vynalézavých starověkých Egypťanů. Do těch moderních skleněných ale pochopitelně měly před sebou ještě dlouhou cestu. Z Egypta pochází i záznam o první dopravní nehodě pod vlivem pěnivého moku. Rozjařený vozataj údajně nezvládl své spřežení, přejel před chrámem bohyně Hathor vestálskou kněžku a byl postaven před přísný soud. Staří Egypťané byli na hříšníka velice přísní, jako odstrašující příklad byl ukřižován na dveřích prostor, kde mu omamný nápoj prodali. A že pivo řidičům do ruky nepatří, to platí dodnes, ačkoli tu egyptskou historku nemusíme brát příliš vážně. V Evropě začalo pivo převažovat u germánských kmenů a také na severu Evropy u vikingských národů, kde se však konzumovalo nejčastěji teplé velmi silné. Na přelomu prvního tisíciletí našeho letopočtu již jsou datovány první zmínky o vaření piva u nás, nejstarší dochované dokumenty zmiňují Břevnovský klášterní pivovar, založený v roce 993.

 

NÁDOBY NA PIVO A ROZVOJ PIVOVARNICTVÍ

Džbánky a jiné nádoby sloužily k uchovávání piva, pro déletrvající uložení a transport ale nebyly příliš vhodné. Proto se začaly objevovat sudy, sloužící k transportu většího množství piva a především kameninové láhve pro domácí spotřebu. Ačkoli sklářský průmysl má dlouholetou tradici, první skleněné láhve na sebe nechaly poměrně dlouho čekat. Byly totiž relativně drahé a přitom snadno rozbitné, k jejich výraznějšímu rozšíření došlo až na přelomu 18. a 19. století díky vynálezu a zdokonalení sklářského stroje. Také v Čechách se pivo nejprve plnilo do kameninových lahví, průkopníkem byl pivovar „U Křížovníků“ na pražském Starém Městě. Pivo se stávalo u nás i v celé Evropě stále lidovějším nápojem a díky zdokonalení technologie přípravy i samotného vaření a následného uchovávání byl rozmach pivovarnictví velmi rychlý. V průběhu devatenáctého století spotřeba (a současně pochopitelně i výroba) piva závratně stoupala, místy došlo i k vytlačení dříve tak populárního vína. První velkopivovar byl dílem Američanů pod názvem Budweiser. V Evropě vznikaly menší pivovary a pivovarnické spolky, jejichž výstav ale stále prudce stoupal.

 

PIVA V ČESKU A VE SVĚTĚ

Česká piva reprezentují především spodně kvašená piva. Z těch „slabších“ se jedná o nápoje, které slouží k zahnání žízně a nemají příliš vysoký obsah alkoholu, proto jsou považována za běžný „konzumní“ nápoj a k výběru jich je velké množství, především od velkopivovarů, které pokrývají téměř celou produkci. Zajímavá je ale situace u ležáků a speciálních piv, jejichž výrobě se věnuje i mnoho minipivovarů a setkat se můžeme i s místními značkami v opravdu omezeném výstavu. Nabídka je skutečně nepřeberná a vyzkoušet všechny je nejspíš nad lidské možnosti, pokud ale máte svůj oblíbený typ piva, jistě se vám podaří vyhledat i další s obdobnou chutí, v objevování nového se může skrývat stejná krása a pohoda jako v konzumaci stejné, již oblíbené a „prověřené“ značky. Typická česká piva jsou většinou poměrně hořká a s výraznou pěnou, výrobky jednotlivých pivovarů se pochopitelně výrazně liší. Prakticky vždy se podávají vhodně vychlazená. Dříve se používaly téměř výhradně půllitry, dnes není nouze ani o sklenice s obsahem 0,3 nebo 0,4 litru. Ačkoli to „malé pivo“ o objemu tří decilitrů, to už má také u nás dávno zavedenou tradici.

 

Méně obvyklé druhy svrchně kvašených piv, se kterými se můžeme setkat:

  • pšeničná piva jsou oblíbená například v Bavorsku, v Belgii a nelze opomenout i typické berlínské pivo s vysokým obsahem pšenice poměrně nízkým obsahem alkoholu. V nabídce některých našich pivovarů již také najdete v tomto stylu vařené pivo s ovocnou příchutí, aniž by se jednalo o módní radlery
  • Ale je pivo poměrně rychle svrchně kvašené, oblíbené je zejména ve Velké Británii a Irsku, pije se i jako „sezónní“ pivo v Belgii a svou oblibu si získalo i za oceánem. Vyrábí se v různě zbarvených variacích
  • tmavé pivo z praženého sladu se označuje jako STOUT, v Anglii je často podáváno nechlazené, pokud ho takhle dostane český pivař, většinou bývá trochu vyveden z míry. Tmavé anglické pivo, trochu připomínající STOUT je také PORTER, i ten se podává v teplotě pro nás nezvyklé, správně prý má mít nějakých 13°C, dobře ale chutná i o něco studenější.
  • z populárních evropských piv bychom asi neměl opomenout düsseldorfský ALTBIER, chuťově připomínající výše zmíněný typ ALE

Všechna zmíněná piva mají u nás více než odpovídající ekvivalentní protějšek, záleží na konkrétní chuti, každému přece vyhovuje něco trochu jiného, je tedy třeba zkoušet…

 

Co se výběru spodně kvašených piv týče, je Česko bezesporu velmocí a nabídka je skutečně obsáhlá.

  • výčepní piva již byla zmíněna výše, jedná se o lehčí, ale chuťově velmi rozmanité nápoje
  • LEŽÁK PLZEŇSKÉHO TYPU je populární a velmi oblíbené pivo díky své typické nahořklé chuti, výborně se hodí k jídlu i k samostatné konzumaci. Asi nejznámějším představitelem je PILSNER URQUELL, odlišující se od ostatních ležáků především výraznou chmelovou příchutí
  • další ležáky nesou často označení NĚMECKÝ nebo DORTMUNDSKÝ TYP, mají výraznější sladovou chuť a nižší obsah CO2
  • oblíbené jsou i ležáky s označením BOCK, původem z Mnichova, jedná se o silné, chuťově spíš nasládlé pivo sytě hnědooranžové barvy
  • takzvané VÍDEŇSKÉ PIVO má pro nás trochu nezvyklou nahořkle kořeněnou chuť, bývá poměrně tmavě zbarveno
  • nefiltrované pivo s označením KELLERBIER (sklepní pivo) pochází z Německa. Vyznačuje se střední plností a poměrně nízkým řízem, v chuti často můžeme rozeznat kvasnice, to ale není vůbec na závadu a k tomuto druhu piva to rozhodně patří. Často se čepuje do stylových kameninových nádob.

 

VYZKOUŠT HODNĚ NEBO HLEDAT SVOU ZNAČKU

Kdo je milovníkem konkrétní značky piva, ten má celkem jasno, vybere si nejčastěji podnik, kde má s pivem dobré zkušenosti nebo se obrátí na někoho, kdo si oblíbil stejnou značku a nikam dál se nehoní. Osvědčených pivnic s dlouholetou tradicí je v našem hlavním městě nepočítaně. Chcete-li si ale udělat představu trochu obsáhlejší, lákají vás nové chuti a současně chcete poznat krásy hlavního města, je tu pro vás mnoho nejrůznějších příležitostí. V letních měsících se občas konají v Praze velké pivní akce, kde je bohatý program. Tady máte možnost třeba i po několik týdnů testovat různé jinak těžko dostupné značky a produkty menších pivovarů, o kterých byste se jinak možná ani nedozvěděli. Ale i mimo sezónu není třeba zoufat, najdou se pivnice, kde v nabídce i několika desítek tuzemských piv doplněné i světovými značkami určitě najdete ten mok, který vám bude chutnat úplně nejvíc. Pěkně všechno pod jednou střechou a k tomu v příjemném prostředí. K tomu pochopitelně něco vhodného na zub a případně i doprovodný stylový program. Mezi takové podniky lze zařadit třeba pivnici „ZLÝ ČASY“, která se stala mezi fanoušky dobrého piva už legendou. Osmačtyřicet druhů piv, to už je něco, nemyslíte? Nebo taková První pivní Tramway na Chodovci, to je prostě světový unikát, kde ochutnáte česká piva, ke kterým se běžně nedostanete a mnozí o jejich existenci vlastně ani pořádně nevědí. Praha má prostě co nabídnou milovníkům piva každého věku i založení, což je určitě dobře.